Cesta do bradavic

28. září 2014 v 12:12 | Lilynka |  Lilinka
Snape sledoval očima čtyřčlennou rodinu čekající opodál. Obě děvčata stála trochu stranou od rodičů. Lily zjevně sestře domlouvala a Harry k ní přistoupil o něco blíž, aby slyšel, co říká.
"… Je mi to líto, Petty, vážně je mi to líto! Poslouchej mě -" Popadla sestru za ruku a pevně ji držela, ačkoli se jí Petunie snažila vytrhnout. "Možná že až tam budu - ne, poslouchej, Petty! Možná že až tam budu, podaří se mi promluvit si s tím profesorem Brumbálem a přesvědčit ho, aby si to rozmyslel!"
"Já - nikam - jet - nechci!" odsekla Petunie a dál se pokoušela vyrvat ruku ze sestřina sevření. "Myslíš, že chci jet do nějakého pitomého hradu a učit se tam nějaké - nějaké -" (…)"- myslíš, že chci, aby ze mě byla - zrůda?"
Lilyiny oči se zalily slzami a Petunii se konečně podařilo vysvobodit svou ruku.
"Já nejsem zrůda," vzlykla Lily. "Jak můžeš něco tak ošklivého říct?"
"Vždyť tam právě jedeš," ušklíbla se Petunie se zadostiučiněním. "Do zvláštní školy pro zrůdy! Ty i ten Snapeovic kluk… Oba jste úchylové, docela obyčejní úchylové. Dobře že vás oddělí od normálních lidí. Je to v zájmu naší bezpečnosti."
Snape spěchal uličkou Bradavického expresu, zatímco ten si to šinul krajinou. Již byl převlečený do svého školního hábitu, asi využil první příležitosti zbavit se svých strašných mudlovských hadrů. Nakonec zastavil před kupé, ve kterém si povídala skupinka neurvalých chlapců.
U okénka pak seděla schoulená Lilly, obličej přitisknutý na okenní tabuli.
Snape otevřel dveře kupé a posadil se proti Lilly. Podívala se na něj, a pak znovu vyhlédla z okna. Plakala.
"Nechci s tebou mluvit," řekla staženým hlasem.
"Proč ne?"
"Petty m-mě nenávidí. Protože jsme viděli dopis od Brumbála."
"No a?"
Hodila po něm pohled hlubokého opovržení.
"Je to moje sestra!"
"Ona je ale jen - ," rychle se zarazil. Lily, příliš zaměstnaná otíráním svých slz, které neměl nikdo vidět, ho neslyšela.
"Ale my už jedeme!" řekl neschopen potlačit nadšení ve svém hlase. "Už je to tak! Jedeme do Bradavic!"
Kývla, otřela si oči a i přes svůj smutek se usmála.
"Mohla bys být ve Zmijozelu," řekl Snape, povzbuzen jejím úsměvem.
"Zmijozelu?"
Jeden z chlapců, který s nimi sdílel kupé a který zatím o Lilly ani Snapea nejevil žádný zájem, se po vyslovení tohoto slova otočil: drobný, černovlasý jako Snape, ale bylo jasně vidět, že je o něj dobře postaráno a že je zbožňován, což Snapeovi očividně chybělo.
"Kdo chce být ve Zmijozelu? Myslím, že odcházím, co říkáš?" James se zeptal chlapce, který seděl proti němu
Sirius se nesmál.
"Moje celá rodina byla ve Zmijozelu," řekl.
"Hrome," řekl James, "a to jsi mi připadal v pohodě."
Sírius se zašklebil.
"Možná poruším tradici. Kam bys chtěl nejraději, kdybys měl na výběr?"
James zdvihl neviditelný meč.
"Nebelvír, kde odvaha se nejvíc cení. Jako můj otec."
Snape vydal tichý, pohrdavý zvuk. James se k němu otočil.
"Máš s tím nějaký problém?"
"Ne," řekl Snape, ačkoliv jeho drobný úšklebek říkal něco jiného. "Pokud jsi raději odvážný než chytrý - "
"A kam doufáš, že se dostaneš ty, když nejsi ani jedno z toho?" prohodil Sírius.
James zařval smíchy. Lilly se narovnala, poněkud zčervenalá, a podívala se s nechutí na Jamese a Siriuse.
"Pojď, Severusi, najdeme si jiné kupé!"
"Oooo…"
James a Sirius napodobovali její vysoký hlas; James se Snapeovi pokusil podrazit nohy, když kolem něj procházel.
"Uvidíme se, Srabusi!" uslyšeli, když se za nimi zabouchly dveře kupé…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 CaroinLily CaroinLily | E-mail | Web | 28. září 2014 v 18:07 | Reagovat

Z knížky - to tam nesmí chbyět.

2 lilinkaevans lilinkaevans | 28. září 2014 v 18:45 | Reagovat

:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama