De+il vždycky de+ilem zůstane

30. listopadu 2014 v 20:34 | Lilinka |  Něco o mě-to jsem já
Ahoj. Hodně lidí se mě ptalo proč jsem prostě jiná a tak trochu dalo by se říct agresivnějši. A tak jsem se rozhodla napsat ten příběh co se mi stal. Chodila jsem do školky kde jsem byla spokojená a měla jsem tam spoustu kamarádek (Terku, Zdeničku, Zuzku..) ale po školce jsem šla do školy. První dva roky byly v pohodě ale ve třeti třidě se mi posmívali . Proto jsem v 11 letech přestoupila na jinou školu. Ta škola je velká tak jsem se tam x krát stratila :D ale chodila jsem do školy ráda. Asi v druhém pooletí to zase začalo ale já to brala optimisticky, prostě jsem si jich nevšimala. V sedmém ročníku se to řešilo s učitelkou. Ale nepomohlo to. Můžu si to prý i řešit sama tak si s nich nic nedělám a občas jim jednu vrazím. Aby jsem si z toho nic nedělala mě naučila Bára B. Děkuju ti Báro. Beru to optimisticky a směju se z nich jací jsou tupci. Kvůli tobě nejsem citlivá. Opravdu ti moc děkuju. Jsem prostě jiná, ale nejsem zlý ,,bručoun" ale jsem optimistická. Ano někdy se bráním a až moc jim vrazím ale nemají si dovolovat. I hate beru optimisticky. Mám hodně kamarádů a kamarádek kteři mi říkali že si to nemám nechat líbit ale ty jsi mi poradila nejlíp. Umím byt v klidu a přitom to udětat tak aby se nervoval ten druhý člověk. Když jsem poznala (bylo mi asi 12) HP Tak jsem si všimla Draca jak otravuje Harryho, taky toho nenechal. Musíte prostě pochopit že bl+bec ždycky bl+bcem zůstane. Nic si z deb+ilů nedělejte. :))))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama